Vesnice Kostelec u Jihlavy ( starším názvem Wolframs bei Iglau nebo Wolframs in Mahren ) leží necelých 10 km jihozápadně od Jihlavy. Dnes má přes 890 obyvatel, je rozložena na obou březích Třešťského potoka a pravém břehu řeky Jihlavy, tvořící historickou zemskou hranici Čech ( levostranný břeh) a Moravy ( pravý břeh ).
Vesnice sama se nachází v dosti hlubokém říčním údolí a je na všech stranách obklopena poměrně výraznými vyvýšeninami terénu. Nejvyšším okolním bodem je na západě se rozprostírající masiv Čeřínku ( v minulosti též nazýván Česmínek) s hlavním vrcholem - 761 m n.m. Na severu položený Kamenný vrch má nadmořskou výšku 604 m n.m. Vesnice přiléhá těsně k úpatí východně se nalézajícího Kosteleckého vrchu - 656,5 m n.m., který dříve nesl německý název Biegel ( někdy též Bugel ), v blízkém sousedství jej doplňují Popický vrch, 682 m vysoký a Korunní vrch - 614 m n.m. Jižně se pak nalézají Malý a Velký Špičák. Velký Špičák s výškou 734 m n.m. má na svém vrcholu přírodní rezervaci o výměře 45 ha se zbytky přirozeného smíšeného lesa a rulovým balvanitým skaliskem.
Řeka Jihlava přitéká do Kostelce údolím od Dolní Cerekve a v katastru Kostelce přijímá významný pravostranný přítok, Třešťský potok. Soutok se nachází pod dnešní prodejnou potravin. Na Třešťském potoku byly založeny i dva největší kostelecké rybníky, Luční rybník a Silniční rybník ( Strassenteich ) o rozloze 12 ha. Řeka obtéká skalnatý ostroh se zbytky středověké tvrze a dvůr Vestenhof a pokračuje ke Dvorcům. Na okraji této vsi pod Pekárkovým mlýnem do řeky zleva vtéká Jedlovský potok, ve středověku nazývaný Otvírná, který byl v minulosti významnou pozemkovou hranicí mezi majetky kláštera Želivského na severu a pražského biskupství na jihu. Jedlovský potok přitom pramení nedaleko Zbilid v těsné blízkosti hranice evropského rozvodí Labe -Dunaj.
Celoročně v kostelecké kotlině převládá drsnější podnebí než v přilehlých regionech s velmi častými severními a západními větry a vyšším množstvím srážek. Nepříznivé klimatické podmínky a horší kvalita půdy byly příčinou relativně pozdního osídlení této lokality, která se historicky nacházela uprostřed mohutného pohraničního hvozdu Českomoravské vrchoviny, oddělujícího obě země koruny české.
